|
|
Imaginární krajiny
Hudcová, Veronika ; Bárta, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Obrazy vznikaly spojením atmosféry a vizuálních fragmentů mých snů a představ (imaginací), kdy jsem se zároveň snažila vyjádřit i pocit, který vizi provázel. Ne vždy však zdrojem inspirace byl vizuální zážitek. V několika případech jsem si byla schopna uchovat pouhý pocit atmosféry, se kterým jsem dále pracovala. Tvoření nových imaginárních světů, krajin, mě přirozeně dovedlo ke sci fi tématice. Kdy jsem se nechala inspirovat myšlenkou invazí a okupací, nebo zrodem nových civilizací. V obrazech se začaly objevovat vesmírné imaginární stroje nebo organismy okupující onu krajinu. Obrazy nejsou pouhým záznamem mé imaginace, pocitů nebo vizuálního zážitku snů. Pracovala jsem s reakcí diváka, s jeho vlastní představivostí. Tuto jeho imaginaci jsem podpořila imaginativní vizualitou pláten. Obrazy mají za úkol, ne přepsat a zprostředkovat pouhý můj zážitek, ale vyvolat vlastní imaginaci v divákovi. V průběhu práce jsem se začala cítit limitovaná tradičním pravoúhlým formátem obrazů. Převzala jsem tedy obrysové tvary skic oněch scifi stroječků, organismů, a formát jim přizpůsobila.
|
|
|
Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století
Tocar, Sofia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století" se zabývá vztahem snů k výtvarnému umění. Prostřednictvím zkoumání jednotlivých přístupů umělců k tomuto tématu a analyzováním jejich uměleckých děl odpovídá na otázku, do jaké míry a jakým způsobem může sen ovlivnit umění. Práce je zaměřená pouze na českou scénu, kde část umělců patřila k surrealistickému hnutí. Na rozdíl od francouzské scény nebylo pravidlem, že téma podvědomí ovlivňovalo jenom surrealisty. Popisované obrazy byly vytvořeny v technice malby, kresby, koláže a fotografie. Zachycují snové záznamy nebo jsou naplněné snovým ovzduším. První kapitola je teoretickým úvodem k zpracování motivu snu v umění a seznamuje s průlomovou prací Sigmunda Freuda Výklad snů z roku 1900, stejně jako s reakcemi dalších autorů na tuto publikaci. Druhá kapitola pojednává o snovém přeludu, jenž se objevuje na obrazech umělců, a je charakterizován jako objekt-fantom. Často se objevuje v dílech Jindřicha Štyrského jako hlavní motiv odkazující na dětské zážitky autora. Důležitým motivem je snová krajina typická pro Josefa Šímu a Františka Hudečka, stejně jako město, které je zachyceno na fotografiích Jindřicha Štyrského, Jaromíra Funkeho a Josefa Sudka. Další kapitola pojednává o vztahu nového media fotografie k surrealismu a o...
|
|
|
Imaginární krajiny
Hudcová, Veronika ; Bárta, Tomáš (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Obrazy vznikaly spojením atmosféry a vizuálních fragmentů mých snů a představ (imaginací), kdy jsem se zároveň snažila vyjádřit i pocit, který vizi provázel. Ne vždy však zdrojem inspirace byl vizuální zážitek. V několika případech jsem si byla schopna uchovat pouhý pocit atmosféry, se kterým jsem dále pracovala. Tvoření nových imaginárních světů, krajin, mě přirozeně dovedlo ke sci fi tématice. Kdy jsem se nechala inspirovat myšlenkou invazí a okupací, nebo zrodem nových civilizací. V obrazech se začaly objevovat vesmírné imaginární stroje nebo organismy okupující onu krajinu. Obrazy nejsou pouhým záznamem mé imaginace, pocitů nebo vizuálního zážitku snů. Pracovala jsem s reakcí diváka, s jeho vlastní představivostí. Tuto jeho imaginaci jsem podpořila imaginativní vizualitou pláten. Obrazy mají za úkol, ne přepsat a zprostředkovat pouhý můj zážitek, ale vyvolat vlastní imaginaci v divákovi. V průběhu práce jsem se začala cítit limitovaná tradičním pravoúhlým formátem obrazů. Převzala jsem tedy obrysové tvary skic oněch scifi stroječků, organismů, a formát jim přizpůsobila.
|
host ::
RSS.